Boky, krk....
27. září 2013 v 20:27 | Vyvrženej Vorvaň
|
Vorvaňova inspirace
Asi vám přijde divný, že do inspirace dávám obrázek milující se dvojice.Ale vysvětlím, proč to dělám. Když se dívám na nějaký film nebo seriál, fascinuje mě ženské tělo. Ne, nejsem lesbička, ale prostě se mi libí, když muž líbá ženě krk, když vezme její tváře do vých dlaní, Líbí se mi, když muž vezme ženu za boky, za ty krásné křivky. Líbí se mi plochá bříška. Líbí se mi, když ve filmu vidím sportující ženu s pevným tělem. Prostě se mi líbí to, co jsem kdysi taky vlastnila.
Když se na něco takového divám, toužím po tom, abych dosáhla takových křivek. Chtěla bych mít zase ten krásný pas, štíhlé a vypracované nohy. Chtěla bych se zbavit toho laloku, co mám pod pradou a dostat zpět svůj krk. Jen se podívejte na ten obrázek, na to její tělo. Není to prostě dokonalá krása?

Fastfoody způsobují velké p*dele. Jsem toho důkazem
27. září 2013 v 20:15 | Vyvrženej Vorvaň
|
Vorvaňovo vykecávání
Přiznám to hned ze začátku. Námět fastfoot mi kápl do noty, protože můžu díky tomuto tématu na svůj blog přitáhnout alespoň pár lidí.
Já rychlá občerstvení miluju. Bohužel, i kdyby mi někdo řekl, že je v těch potravinách nasráno, tak by mě to asi neodradilo. Jednou jsem se koukala na video o tom, jak se vyrábí kuřecí nugety z Mekáče. Normálnímu člověku by se otočil žaludek a už by to v životě do pusy nedal. Ve mně se hnuly chutě a hned jsem brnkla kámošce a jelo se do Meka. Kuřecí nugety, hořčičná omáčka, hranolky, ledový čaj a zmrzka se Snickers, to je vždy naše volba. Není divu, že máme obě místo zadků pneumatiky od traktoru....
Já rychlá občerstvení miluju. Bohužel, i kdyby mi někdo řekl, že je v těch potravinách nasráno, tak by mě to asi neodradilo. Jednou jsem se koukala na video o tom, jak se vyrábí kuřecí nugety z Mekáče. Normálnímu člověku by se otočil žaludek a už by to v životě do pusy nedal. Ve mně se hnuly chutě a hned jsem brnkla kámošce a jelo se do Meka. Kuřecí nugety, hořčičná omáčka, hranolky, ledový čaj a zmrzka se Snickers, to je vždy naše volba. Není divu, že máme obě místo zadků pneumatiky od traktoru....
Když jdu po městě kolem hladovýho vokna, vždycky dostanu chuť na smažák bulce a jen těžko jí odolávám. Jsem prostě závislák na jídle. Například teď, když o tom píšu, se mi zbýhají sliny na pizzu s feferonkama a pálivou klobásou. Kruci.
Zasírám svoje tělo těma největšíma hnusama, co můžou bejt a pak se jen divím, proč jsem tak tlustá.
Ale tohle už sakra ne. Nesmím se nechávat ovládat jídlem.
Jak kdysi kdosi moudrý řekl: "Jez abyz byl živ, nežij abys jedl"
Hlavně nehodit flintu do žita!
27. září 2013 v 20:07 | Vyvrženej Vorvaň
|
Vorvaňovo vykecávání
Jsem na sebe neskutečně naštvaná. Začínám mít pocit, že ani veřejné hubnutí se mnou nehne. Sice jsem se přinutila k pohybu, cvičila jsem, snažila se pracovat na zahradě a procházkovat, abych měla pohybu co nejvíc. No jo, ale k čemu mi to je, když zase žeru jako urvaná ze řetězu? Sakra to je opravdu tak těžký přestat žrát a začít jíst?
Mám pocit, že jsem snad na jídle závislá. Jak mě to rafne, nekoukám doleva ani doprava a prostě jdu vybrakovat lednici. A až když jsem nacpaná k prasknutí, tak se dostaví rozum a mně až pak dojde, jak se strašně ničím.
Mám pocit, že jsem snad na jídle závislá. Jak mě to rafne, nekoukám doleva ani doprava a prostě jdu vybrakovat lednici. A až když jsem nacpaná k prasknutí, tak se dostaví rozum a mně až pak dojde, jak se strašně ničím.
Dneska jsem se synem na sbírala opadaná jablka a chtělo se mi ze sebe brečet. Po pár minutách ohýbání se, jsem byla celá udýchaná s srdce mi tlouklo až v uších. Pracovala jsem sice dál, ale říkala jsem si, že tohle přece u tak mladý ženský není možný! Musím se sebou sakra něco dělat, musím to dokázat! Je to se mnou opravdu zlé, nemluvě o tom, že se mi začíná hlásit bolest v kolenou. A to v mém věku opravdu nejde!
Dívám se na sebe do zrcadla, na svoje velké oči, hezky tvarované rty a pěstěné vlasy a říkám si: "Do prdele, já bych mohla být tak pěkná ženská!"
Jenže s tím metrákovým zadkem nikdy nebudu krásná :( Musím se ho za každou cenu zbavit. Bude to těžší, než jsem si myslela a jistě občas klopýtnu, ale musím to dokázat!
Musím to dokázat kvůli sobě, svému synovi a kvůli němu...
Dívám se na sebe do zrcadla, na svoje velké oči, hezky tvarované rty a pěstěné vlasy a říkám si: "Do prdele, já bych mohla být tak pěkná ženská!"
Jenže s tím metrákovým zadkem nikdy nebudu krásná :( Musím se ho za každou cenu zbavit. Bude to těžší, než jsem si myslela a jistě občas klopýtnu, ale musím to dokázat!
Musím to dokázat kvůli sobě, svému synovi a kvůli němu...
ON. Za pár měsíců se vrátí a já bych ho chtěla překvapit. Chtěla bych, aby mu vylezly oči z důlků úžasem, až mě téměř po roce uvidí...
Musím makat, dokážu to!
Musím to dokázat!
Óda na mou neschopnost
25. září 2013 v 21:32 | Vyvrženej Vorvaň
|
Vorvaňovo vykecávání
Ach jo, já jsem opravdu nemožná. Sotva jsem začala, hned jsem skončila.
Můj pondělní start? Ráno jsem se vzbudila s bolekrkem a horečkou, takže cvičení nepřicházelo v úvahu a celý den jsem čajíčkovala. Naštěstí jsem bacila včas zahnala, takže už jsem fit.
Nicméně pokud jde o hubnutí, zasloužila bych si malý dvorek a masivní bič! Ani jsem sebou nehla! Prostě nic! Ani jsem necvičila, ani jsem se nehlídala v jídle! Jsem totální pako!
Zítra sebou pořádně hnu a budu se snažit papkat zdravě a pravidelně.
Pokud jde o cvičení, hodlám si udělat plán na zítra. Snad to, že ho zveřejňuji, mě donutí ho splnit!
Tááákže:
3x10 sklapovačky
2x5 kliky
15 minut kardio cvičení
Není toho moc, ale myslím, že na vorvaně, co poslední tři měsíce necvičil , je to do začátku dobré.
Držte mi palce, ať překonám svou lenost a žravost!
Proč to chci dokázat???
21. září 2013 v 21:44 | Vyvrženej Vorvaň
|
Proč chce Vorvaň zhubnout

Důvodů proč zhubnout je opravdu hodně. Myslím, že bych si je měla vytisknout a nalepit na ledničku, aby mě praštily do očí pokaždé, když budu mít chuť luxovat.
1) Chci mít dobrou kondici
2) Chci být zdravá
3) Chci se v létě chodit koupat (teď se v létě peču, protože jít mezi lidi v plavkách se stydím)
4) Chci se pěkně oblékat
5) Nechci zažívat ty trapasy, kdy mi žádné oblečení v obchodě není
6) Chci se líbit. A to nejen sobě
7) Chci, aby na měl byl syn pyšný
8) Chci se dívat do zrcadla bez odporu
Úvod do blogu
21. září 2013 v 20:14 | Vyvrženej Vorvaň
|
Vorvaňovo vykecávání
Ahoj, vítám všechny na mém blogu, který jsem si založila ve snaze zhubnout pořádně a napořád!
Pro začátek řeknu pár slov o své veličkosti.
Nikdy jsem nebyla úplně štíhlá, jelikož obezitu máme v rodině a od mala jsem nebyla vedená k pravidelnému a zdravému stravování a k pohybu už vůbec ne. Nicméně jsem šla v pubertě do sebe a podařilo se mi shodit na celkem přijatelnou váhu. Sice jsem pořád měla něco navíc, ale nevadilo mi to. Měla jsem hezkej zadek, za kterej bylo radost chytit, měla jsem perfektní kondici a nemusela jsem se za sebe vůbec stydět.
Když mi bylo 22, přišlo hodně těžké životní období. Dát si panáka na uklidněnou nepřicházelo v úvahu. Mám nádherného syna a nemohla bych mu takovou věc udělat. Stačí, že jeho tatínek je zatracenej parchant, co mu nekoupí ani lízátko a kterej navíc jeho maminku dost terorizoval.
A tak jsem stres prostě zajídala a zajídala a váha šla pořád vejš a vejš.
Jednou jsem si takhle procházela fotky a padla mi huba. Koukala jsem na sebe a udělalo se mi z toho šoufl.
To tlustý prase jsem fakt já??? Jo, bohužel.
A tak jsem se pokoušela zhubnout všemi možnými prostředky, vyzkoušela jsem všechno, ale výsledek byl jen ten, že jsem nabrala mnohem víc.
Miluju jídlo, dokonce si troufám říct, že jsem na něm závislá. A další můj nešvar je ten, že jsem děsnej pecivál.
Není divu, že ručička na váze ukazuje víc, než 110 kilo. Docela humus, kor když měřím pouhých 160 cm!
Ale dost už!
Nehodlám funět po deseti ujítejch metrech! Nehodlám mít ve čtyřiceti umělý klouby! Nehodlám se oblíkat do mega hader! Nehodlám se v létě potit jako hovado při sebemenší námaze!
Chci se znova pěkně oblékat, mít dobrou kondici, zdravou pleť! A co je nejdůležitější, nechci, aby se za mě v budoucnu můj syn musel stydět!
Je mi ze sebe samé špatně a jsem na sebe naštvaná za to, že jsem to nechala dojít tak daleko! Bolí mě kolena, nic neudejchám, v jednom kuse jen žeru, nemůžu se pěkně obléct, nemám žádnej krk, ale jen jakejsi lalok, když jdu čůrat a kouknu dolů, ani nevím, jestli jsem kluk nebo holka. Už toho mám prostě dost!
Jdu s hubnutím pěkně na veřejnost a budu se snažit o co největší návštěvnost. Doufám totiž, že se zde najde dostatek slečen, co mě budou podporovat a držet mě nad vodou, když budu mít zase chuť se přežrat jako dobytek.
Taky doufám, že se tu najde dostatek zakomplexovanejch chudáků, co mi to budou anonymně nadávat do špekounů. Protože těmhle lidem chci dokázat, že se dokážu změnit!
Nebude to jednoduchý, protože jsem mamina samoživitelka, mám syna, který ještě nechodí do školky a navíc jsem pekařka, tudíž 5-6 dní v tejdnu dělám noční (a svačiny v pekárně máme gratis). Ale i tak to není neproviditelný!
V pondělí je můj start. Změřím se, zvážím a hezky popravdě to sem napíšu a začnu na sobě makat.
Držte mi pěsti! ;)


